Ovšem přít se o to, kdo má nejlepší mobil, to je asi už úplný nesmysl. Protože to by se muselo nejprve určit, jaký parametr bude hodnocen. On totiž mobil není jen přístroj k telefonování, k čemuž však měl být a byl primárně určen. Nyní má fotoaparát, a zde je již možno se přít který je lepší. A také by mohl být veden spor v jakém parametru. V osvitu? V cloně? Nebo snad v mega pixelech? No, vidíte. 
Některé mobily, již mají v sobě zabudované hry a nebývá jich málo. Je tohle snad parametr kvality? Ne, není. Může to být snad paměť? Možnostpřidávat mikro, či sim kartu? Asi také ne. Proto je spor, který mobil je úplně nejlepší naprosto zbytečný. Je třeba vědět, že někomu vyhovuje to a druhému ono. Někdo „potřebuje“ mobil za mega, posázený diamanty a někomu stačí „plečka“ za pár dolarů, protože další funkce nechce a nepotřebuje. Proto za ně nemíní připlácet. Takže mu prostě ten malý přístroj naprosto vyhovuje a s klidem oněm může prohlásit, že je nejlepší. Pro něj ano.
Kdo hraje rád hry, koupí si mobil sespoustou paměti a vyšším rozlišením. Pak paří v jednom kuse a vůbec mu nevadí, že má slabší fotoaparát. Pro něj, jako hráče je ten jeho mobil nejlepší. Prostě, každý člověk má jiný názor a jiné potřeby. Autor článku měl rok telefon asi dvacet let starý a vyhovoval. Jenže nezvládal některé věci, a tak si autor pořídil nový jen se základními funkcemi, nic navíc, za patnáct stovek a naprosto mu vyhovuje. Ovšem autor netvrdí, že je nejlepší. Prostě mu stačí. Hry nehraje, maximálně se slovy, a bankovní operace na mobilu by neprováděl, ani kdyby byl škrcen jakýmkoli pracovníkem řečené instituce.
Můžeme tedy celou kauzu uzavřít s tím, že pro každého jednotlivce je nejlepší mobil právě ten jeho, který v současnosti používá. A až si koupí nový, bude zase nejlepší ten. Protože tak to prostě chodí.
